V těle si neseme každou vteřinu svého života, života svých předků, života lidstva, světa, vesmíru. V těle se dá číst jak v knize, rány, slabosti, silné stránky, životní postoje, náš příběh. Do srdce člověk nevidí, ale je tu ticho, které pomáhá srdce zaslechnout – své i druhých. A je tu blízkost a dobrá vůle, která propojí dva světy a živí to, co je potřebné. Jóga je setkání v tichosti, takové společné čtení v duchu - velmi jemný a velmi silný způsob bez zkreslení, které slova a věty mohou způsobit. Ticho nepotřebuje překlad, neztrácí se v něm. Nechávám druhému soukromí, celou svobodu pochopení a orientace se sám v sobě, provázím jen prostými slovy – popisy fyzickými, pocity, které známe z běžného života, někdy příměrem, podobenstvím, příběhem a laskavou oporou v zádech. Čím dále spolu dojdeme, tím více ticha si budeme dopřávat. Avšak zároveň tím vice jasnosti a smyslu také slova budou mít a my odvahy promluvit. Cvičení tady nekončí, společná práce se bude prolínat do vašeho běžného života, včetně jemných úkolů, fyzických, mentálních, tvůrčích.

Tady je tělo a duše jedním. Tělo je živé. Když rozhýbáváme, oživujeme tělo, tak ve stejnou chvíli oživujeme i různé části své duše, sebe. Pomáhám dostat a dotýkat se zapomenutých míst v nás a rozžít je, naopak dát odpočinout místům, která se neumí zastavit. Pomáhám pustit se do hloubky a být, blíž a blíž sobě i druhým. Pohyb, prokrvení, dech, vlastní síla a nosnost, plynulá páteř, země a nebe, trpělivost, laskavost, dotek a mnoho dalších budou ti, kdo nás budou tkát v jedno a pomáhat nacházet život ve vlastní nahé tváři.

Práce je to velmi jemná, pomalá, obyčejná i zázračná. Silná ve své jednoduchosti, živí a brousí ctnosti pravdou, která nás nese a jediná nepotřebuje vnější sílu, a tak nás může vésti laskavě k jejímu ztrácení, ke stáří, k bytí nejen v dobrém, ale i ve zlém. Děj se vůle boží. Tohle vše není jednoduché. Ale začne se jednoduchým stávat. Od roztříštěných izolovaných světů každého z nás až k tomu jednomu – jednomu společnému světu a nás v něm. Velké, náročné, nemožné? Ale to je to, není nic víc a cíl tu tak úplně není, není závod. Dobré je, že se prostě budeme cítit lépe ve své kůži už teď, ne pak, svět bude citlivější a skutečnější a pokud se nebudeme přiliš vzpouzet a budeme rozumní, nebude to bolet anebo bolest pomine.

Zážitky mohou a nemusí být extrémní. Některé komplexy je třeba vybít, odžít a některé bude stačit opečovat a opustit. Cesty jsou různé, ale tady vedou vždy kvnitřnímu (a vnějšímu) tichu a prostotě, blízkosti a opravdovskosti, kde život sám o sobě je cenný, nosný a my v něm. Laskavá starost o něj, o jeho tvář, o tvář našich nejbližších, a tu svou. Světíme jeden svět, spolu žijem. Nic víc nic míň.

*Pokud máte zájem o individuální provázení, napište mi a domluvíme se na prvním volném setkání o možnostech, způsobu a dalších podrobnostech. Vedle dlouhodobého provázení je možné setkat se i jen párkrát, potřebujete-li pomoci s konkrétní otázkou, inspirovat se.

NAPIŠTE MI